Rozhovor 15. 2. 2024

Jak vidí výkony juniorů Luboš Svoboda

Druhým rokem se podílí na rozvoji kralupské juniorky Luboš Svoboda, jemu samotnému chyběl do profihokeje pověstný krůček, s odstupem času však nelituje. Prioritou bylo vystudovat, dnes ví, že to byla rozumná volba.

Luboši v Kralupech jsi druhým rokem, přesto můžeš se krátce představit?

Hokejově jsem vyrůstal na pražské Hvězdě, kde jsem jako žák a dorostenec prošel krajskými výběry. Z juniorky, která v té době hrála nejvyšší soutěž, jsem v posledním roce odešel hrát do Kanady juniorskou soutěž a to byla velká hokejová i životní škola. Po návratu jsem zkoušel hokejové štěstí ve Slavii. Slavie v té době postupovala do extraligy a nás mladé hráče poslala hrát do Berouna, který v té době hrál druhou ligu (dnešní Chance ligu). Tam jsem odehrál asi tři roky. Na lepší hokej jsem neměl a rodiče chtěli, abych se věnoval studiu a musím říct, že za toto rozhodnutí jsem dnes vděčný a ještě díky tomu jsem získal stříbrnou medaili na Světové Univerziádě. S hokejem jsem, ale ještě v té době končit nechtěl a tak jsem se vrátil do Hvězdy, která hrála třetí nejvyšší soutěž. Po skončení aktivní hráčské kariéry jsem dělal dva roky na Hvězdě asistenta trenéra panu Brdičkovi a to byla pro mě trenérská škola. Poté se Hvězda spojila s Mělníkem ve stejné soutěži a tam už jsem tým vedl jako hlavní trenér.

Po Mělníku jsem se již věnoval své soukromé kariéře a podnikání a k hokeji jsem se opět vrátil až se svým synem a tak jsem se ocitl v Kralupech.

Druhým rokem spolupracuješ s Tomášem Krčmářem, letos se přidal Aleš Drozda, přece jen dvě generace, jak vám to mezi sebou funguje?

Ano, začátky v Kralupech byly trochu „zbojnické“. Nejdříve jsem se jen chodil na kluky koukat, a když jsem viděl jak je Tomáš Krčmář na všechno úplně sám, včetně servisu hráčům, rozhodl jsem se, že mu nezištně pomůžu a zkusím klukům předat něco ze svých zkušeností. V letošní sezoně jsme požádali Aleše Drozdu, jestli by nám nepomohl a to zejména s tréninky, vzhledem k mému pracovnímu vytížení. Musím říct, že tato spolupráce zatím funguje výborně. Aleš je pracovitý a ambiciozní mladý trenér, který jestli bude pokračovat v hokejovém zápalu, brzy přeroste Kralupský klub.

Loni jste postoupili, letos vám postup unikl, přesto jste v širším regionu asi jasně nejlepší juniorka, kde vidíš příčinu třetího místa ve skupině?

To je pravda, ale třetí místo nebereme jako tragédii, loni byl postupový klíč jiný a nám se podařilo postoupit z třetího místa. Navíc naše letošní skupina byla asi nejvyrovnanější ze všech skupin.

Oproti loňskému roku musím kluky pochválit, že uhráli vyrovnané zápasy i se soupeři, jako je Hvězda a Kobra, kdy s Hvězdou jsme dvakrát smolně prohráli na nájezdy a pak prohráli zápasy gólem do prázdné branky. Ještě loni jsme s těmito soupeři prohrávali rozdílem třídy. Beru jako velký úspěch, že jsme v tabulce skončili před Slaným, které se spojilo s PZ Kladno a to jsme s oběma těmito soupeři loni hráli vyrovnaně a my je letos třikrát porazili.

Jako hlavní příčinu „nepostupu„ vidím v Kralupech dlouhodobě úzký kádr, kdy na rozdíl od Hvězdy a Kobry kam chodí dorostenci z extraligy dorostu, nám z ročníku 2006 přišel jeden Kralupský hráč a to brankář. Odchovanců máme v tříročníkovém kádru celkem asi jen devět. Takže hráče sbíráme kde se dá, letos například přišli kluci z Mělníka, kteří po loňské zkušenosti chtěli hrát u nás. Novým hráčům nemáme moc co nabídnout, v oddíle jsou jedny z nejvyšších členských příspěvků mimo Prahu, když se k tomu přidá dojíždění, je to těžké. Ale i přesto musím říct, že je v kabině dobrá parta, a v tomhle věku je nejdůležitější kluky u sportu udržet, což se nám snad povedlo a myslím si, že na zimák chodí rádi a hokejem se baví.

Nyní vás čeká skupina o umístění, jaký máte plán?

Tak nejvíc asi budeme bojovat trochu se zklamáním z „nepostupu“ a ztrátou motivace, ale kluci vědí, že já chci vyhrát v každém zápase i kdyby to mělo být jen tak na rybníku. Tak doufám podle toho k tomu přistoupí, abychom si užili konec sezony.

V těchto utkáních bychom také rádi vyzkoušeli dorostence, kteří by měli příští rok postoupit do juniorky.

Přece jen v hokeji jsi hodně zažil, vím, že máš dobrý přehled především o mládežnickém hokeji, co zásadního ti v Kralupech chybí, aby se klub dále rozvíjel a mládež produkovala co nejlepší "hokejky"?

Co se týče juniorky tak si myslím, že by si kluci více zasloužili dostávat šanci v „áčku“ a to aspoň trénovat, aby klub zúročil postup do třetí ligy a junioři měli motivaci se o místo poprat, jako například na Kobře kde pár juniorů pravidelně nastupuje a to hrají stejnou soutěž jako my.

Jinak obecně si myslím, že klub potřebuje mnohem lepší tréninkové zázemí, bez prostor jako jsou rozcvičovna, tělocvična, posilovna, střelnice atd., které hráči všech kategorií mohou kdykoliv využívat, dnes nelze hokej na slušné úrovni dělat. Za mě u klubu chybí jasnější koncepce a provázanost mezi kategoriemi od mužů až po přípravku. Větší transparentnost ve stanovování cílů a úloh, které by měl klub hrát ve výchově hráčů a to nejen po hokejové stránce.

Myslím, že hlavním posláním celého klubu by mělo být vychovávat dobré lidi s láskou k hokeji, kteří budou ochotni své děti znovu na hokej přivést, když bude takový přístup na všech úrovních (hráč, rodič, trenér, vedení kubu), tak se vždy nějaký kvalitní hráč z takové koncepce vyprofiluje.

Města stejné velikosti, jako je třeba Slaný, nebo i konkurenční Neratovice to dělají dle výsledků v jednotlivých kategoriích celkem dobře a je potřeba si vzít příklad.

Co dál, jak vidíš svou "hokejovou" budoucnost?

Svoji hokejovou budoucnost na nějaké vyšší úrovni jsem asi už dávno uzavřel, ale pokud bude dál z klubu zájem, na podobné úrovni spolupráce jako dosud, rád pomůžu.

Musím ještě říct, že ty dva roky mě zase vrátily zpátky do hokejové šatny, i když to je občas časově dost náročné, tak mě to baví a nabíjí…občas vyhrávat a být v dobré partě je vždy parádní zážitek, to se prostě neomrzí a za to klukům z juniorky patří velký dík.

Luboši díky za čas, přejeme tobě a celé juniorce především hodně zdraví a do konce soutěže už samá vítězství!