Vyzpovídali jsme trenéra Filipa Štibrana! Co nám prozradil?
V sobotu 28. září od 9:00 pořádá Hokejový klub Kralupy nad Vltavou nábor v rámci celostátní svazové akce „Pojď hrát hokej“. Požádali jsme o rozhovor Filipa Štibrana, hlavního trenéra dětí v kategoriích přípravek a žáků v kralupském klubu.
Dobrý den Filipe, začal bych rovnou otázkou „Jaká je základní filosofie klubu a přístupu k malým dětem, které se vlastně ještě teprve rozhodují, jaký sport si zvolí?“
Dobrý den, a děkuji za pozvání. Hlavní filosofií klubu je podporovat děti v pohybu a vychovat z nich silné a dobré osobnosti. Samozřejmě také využít maximálně jejich sportovní potenciál. Jako zásadní vidím pozitivní a otevřený přístup trenéra ovšem s nastavenými mantinely, které se musí od útlého věku dodržovat a lpět na nich. Jak víme, tak děti se nejlépe rozvíjí v pro ně bezpečném prostředí. To se snažíme navodit.
Filipe, jací jsou trenéři, kteří se o malé děti starají? Kdo děti vede a jakým způsobem? A kdy přichází očekávání výkonu a výsledků?
S dětmi pracují vzdělaní trenéři, takže přesně vědí, co a jak dělají. U malých dětí bych vyzdvihnul hlavně trenéra Jana Šimrala, který vede naše nejmenší již několikátým rokem a se svým osobitým, energickým a velmi vstřícným přístupem děti učí úplné základy. A hlavně děti „zapálí“ do dalšího sportovního (hokejového) života. U dětí je důležité naučit kvalitní základy bruslení, od toho se pak odvíjí jejich další hokejový růst. Bez kvalitních základů pak nelze stavět další patra důležitých dovedností. Ale znovu opakuji, hlavní náplní tréninku dětí jsou hry a učení formou hry.
Výsledky začínají mít nějakou váhu až v kategoriích starších žáků, kde se i soutěž dělí na nadstavbu a soutěž o umístění. Do té doby, když jsou výsledky vyrovnané, tak jsou v dlouhodobém horizontu zanedbatelné.
Filipe, jakým způsobem se stavíte k úspěchů a neúspěchům? Mají děti šanci si „bezpečným“ způsobem projít a prožít úspěch a neúspěch?
Jak říká náš mentor Josef Kaisr, tak důležité je v dětských letech prožít oboje. Samozřejmě je příjemnější, když převažuje vítězství (směje se). My se určitě snažíme v dětech vybudovat chtíč vyhrávat cokoliv a kdekoliv. Bez toho nejde hrát týmový sport, vlastně jakýkoli sport. Nicméně děti/hráči se musí naučit i prohrávat a přijmout prohru s pokorou, s vědomím, že prohra je může posunout k výhře. Díky prohrám ve sportu může později dítě lépe obstát i ve stresových situacích v běžném životě.
Výhra ovšem není to nejvyšší. Dbáme na fair-play a hlavně na dlouhodobý sportovní růst.
Jaké vybavení Klub poskytne? Kolikrát, kdy a jak se trénuje?
Klub do začátků hráčům může poskytnout celou výstroj, a to zadarmo, minimálně na 3 měsíce, než si děti i rodiče ověří, že hokej je správná volba. Zápůjčka je možná i v pozdějších letech, pokud je zájem. Je to velká pomoc v tom, že rodiče nemusí kupovat výstroj, ze které děti za pár měsíců vyrostou.
Nejmenší děti trénují 2-3x za týden, později 4x týdně. Plus o víkendu samozřejmě zápasy.
V nejmenších kategoriích rodičům doporučujeme, aby děti třeba i na úkor jednoho tréninku hokejového chodily pravidelně i na jiný sport, ideálně všestranný, jako je gymnastika, různé bojové sporty… Musím však zdůraznit, že naše tréninky v Klubu jsou zaměřeny na všeobecný pohybový rozvoj! Vím, že všestranný sportovec má vždy navrch v jakékoli pozdější specializaci. Toto je však třeba podpořit trpělivostí rodičů a vzít hned od začátku za své, že na začátku „hokejového života“ je stejně důležitý trénink na suchu jako na ledě, možná ještě důležitější. I ve starších kategoriích se o všestrannost už starají trenéři v rámci pravidelných tréninků suché přípravy, a to celoročně.
Co je na konci? Nabízí klub celoživotní sportovní realizaci: od hráče až po trenéra?
Cílem malého hokejisty by mělo být jednou se prosadit v našem týmu dospělých, tedy v „A-týmu“, který aktuálně hraje druhou hokejovou ligu. Ale jsou i jiné možnosti, které klub nabízí, jako jsou trenérství nebo rozhodcovství. Snažíme se klub směřovat k tomu, aby v něm hráč mohl působit celoživotně, což je ostatně i můj případ.
V rozhovoru s trenérem Filipem jsme také zodpověděli otázky, nad nimiž si teď možná lámete hlavu. K tomu pro vás, rodiče, poslouží přehled Malý hokejista, kde se dozvíte všechny potřebné informace od úplných začátků na ledě.
Malý hokejista
Od kolika let se mohou děti zúčastnit klubového náboru?
Klubový nábor nemáme omezený spodní hranicí věku. Ovšem ideální je přijít kolem 5. roku věku. Nemusíte se ale bát přijít i později. Obecně se udává jako ideální věk 4–6 let. Trénink nejmenších dětí je přizpůsoben jejich věku to znamená, že vše je formou her. Nemusíte tedy mít obavy, že by děti určité činnosti nezvládly.
Co obnáší první kroky pro malé děti, které teprve s hokejem začínají?
První kroky zahrnují seznámení s prostředím to znamená, vše si vyzkoušet a ohmatat. Někdy jdou děti na led jen v botech a s rodičem, aby první krůčky byly prováděny pomalu a s rozvahou. Děti si vyzkouší, co je vlastně ten led, a další trénink už se těší, že půjdou na led v brusličkách a s kyblíkem (pomocný prostředek v začátcích bruslení).
Poté už si je náš trenérský štáb přebere a formou her je učí základům bruslení a stability na bruslích.
Kdy začínají kralupští hokejisté s tréninky?
Nejmenší kategorie začínají, dnes už tradičním, příměstským Vydrák kempem poslední týden v srpnu. Pak pokračují podle obecného rozpisu tréninky ve středu od 16:00, v pátek od 13:30 a jeden trénink mají o víkendu dopoledne.
Starší kategorie pak začínají letním soustředěním v půlce měsíce srpna.
Jakými fyzickými dovednostními předpoklady by měl budoucí hokejista disponovat, aby měl dobrý základ pro rozvoj?
Žádný předpoklad u takto malých dětí není rozhodujícím kritériem. My samozřejmě děti pozorujeme a vnímáme určité předpoklady, ale pracujeme s každým, kdo k nám přijde. Spíš bych řekl, že důležitý předpoklad pro správný a dlouhodobý rozvoj jsou sportující a podporující rodiče, kteří jsou schopni obětovat svému dítěti spoustu času a energie. Jestliže bude mít za vzor tatínka nebo maminku, kteří jsou aktivní, tak to s velkou pravděpodobností přenesou nevědomky i na svoje děti.
Také prostředí, které ho ovlivňuje…
S čím by měli rodiče počítat, jestliže se jejich dítě vydá na hokejovou dráhu?
Určitě s velkou mírou sebeobětování, protože hokej je časově velice náročný, a to hlavně v pozdějších letech, ale také s velkou porcí zábavy a zažitků na celý život. Řekl bych, že v tom je hokej specifický. Od určitého věku je hokej skoro jako poslání. Dokáže hodně vzít, ale také hodně dávat…
Jakou roli hraje u malých hokejistů komunikace s rodiči a jakým způsobem s nimi spolupracujete?
Obrovskou! V poslední době se v našem klubu snažíme udržovat úzkou komunikaci s rodiči. Snažíme se jim vysvětlit cestu, kterou u nás jdeme a přibrat je na ni. Pořádáme pravidelné schůze v kategoriích, kde je prostor pro vysvětlení určitých záležitostí, a hlavně pro diskusi. Také pořádáme různé diskuse nebo semináře na specifická témata.
Je potřeba si uvědomit, že rodič je v rozvoji dítěte nejdůležitější, pak to bude škola a my jsme až na posledním místě. Dítě dostaneme na dvě hodiny denně třikrát v týdnu. To je nesrovnatelné se školou a rodičem, proto musíme hodně komunikovat a být otevření.
Děkujeme, Filipe, za Váš čas a ochotu poskytnout rozhovor a přejeme Vám do další sezony mnoho úspěchů!