
Hokej začal hrát v 5 letech, od 17 trénuje své svěřence
Aleš Drozda, nadějný mladý trenér kralupského hokeje. Aleš je absolventem Dvořákova gymnázia, nyní student Fakulty tělesné výchovy a sportu, jenž se naplno věnuje roli trenéra. S Alešem jsem pohovořila jak ohledně života v kralupském hokejovém klubu, tak o prvních krůčcích na cestě k trenérství. Jaká práce v klubu se skrývá za oponou a co čeká budoucího hokejistu na ledě? Aleš všechno prozradil a rozhodně stojí za to si o jeho životě vyslechnout.
Nejprve bych se ráda zaměřila na vás, kdy jste se dostal k hokeji, a co vás dovedlo k trenérství?
„Ke sportu mě přivedli rodiče, hokej jsem začal hrát ve svých 5 letech. Tréninky, od mládeže po starší žáky, byly pod vedením trenéra pana Kříže. Ve starších kategoriích jsme postoupili do ligy dorostů a juniorů, v tu dobu nás trénoval pan Lukáš Majer.“
„Co se týče trénování, začal jsem trénovat ve svých čerstvých 17 letech. Jako první mě oslovil tehdejší trenér starších žáků pan Tomáš Krčmář. Docházel jsem pravidelně pomáhat na jeho tréninky i na tréninky dětí. Po juniorech jsem s hokejovou kariérou skončil, udělal jsem si trenérskou licenci, a tak jsem se dostal do práce, která mě naplňuje, do role trenéra.“
Ze života trenéra, jak vypadá váš všední den a co tato práce zejména obnáší?
„Tím, že ještě chodím do školy, tak běžný den trávím dopoledne ve škole. Ze školy přijíždím na zimní stadion, tam mě už čeká trénink od 14:00 s třeťáky a suchá příprava. Od 17:00 do 18:00 navazují tréninky juniorů jak na suchu, tak na ledě. Někdy s juniory končíme až na 9. hodinu večer, často poté následují trenérské schůze. Také si připravuji tréninky na další den, pak už je většinou čas jít domů..“
V návaznosti na trénování, jak se od sebe liší tréninky juniorů a 3. třídy?
„Jedná se o dvě zcela odlišné práce jak v obsahu a organizaci tréninků, tak i v komunikaci s hráči. Tréninky 3. třídy probíhají většinou třikrát týdně, organizace tréninku je obvykle taková, že hráči jsou rozděleni na stanoviště s trenéry, na nichž se hráči postupně vystřídají. Primárně třeťáky učíme pořádně bruslit, bez toho se dnešní hokejista neobejde, a také s nimi hrajeme pohybové hry.“
„Naopak junioři jsou náročnější na přípravu, i co se týče rozsahu tréninků. Junioři trénují zpravidla čtyřikrát do týdne, zároveň mívají 1–2 zápasy týdně. Kromě trénování na ledě se trénuje i na suchu. U juniorů se zaměřuji zejména na kondiční přípravu, organizaci hry, dovednosti a celkově na herní situace.“
V rámci života člena v klubu, jakým způsobem funguje vedení klubu a mohu se jako rodič na chodu klubu podílet?
„Klub vede výkonný výbor, který je volen valnou hromadou. Rodiče mohou podat přihlášku a stát se členy klubu. Tedy i účastnit se valné hromady a ovlivňovat směřování klubu. Když je rodič členem klubu, může kandidovat i do výboru. Další možností je například pozice vedoucího kategorie atd. Klub je spolek založený na dobrovolnictví, tedy každá ruka je vítána.“
V případě, že se chystám své dítě zapsat do klubu, co mohu od hokeje očekávat?
„S dítětem mohou rodiče přijít na klubový nábor nebo na jakýkoliv trénink. Na náboru si vše zájemci pod vedením trenérů vyzkouší, poté dochází na pravidelné tréninky školičky, které jsou vedeny zábavnou formou zkušeným trenérem panem Janem Šimralem. Není nutné kupovat hokejovou výstroj hned, v klubu je možnost si ji vypůjčit. Přibližně po 3–6 měsících se dítě přesouvá do své kategorie, kde mají tréninky více organizovanější podobu.“
Jaké jsou první krůčky začínajících hokejistů? Kolikrát týdně trénují?
„Prvně se musí dítě naučit udržet stabilitu na bruslích, k tomu slouží pomůcka na oporu, používáme nejčastěji kýbl. Následně se učí vstávat z ledu na nohy, poté se pomalu učí bruslařskému pohybu, tzn. odrazům, zastavování, vyjíždění oblouků, aby bylo schopné se na ledě pohybovat. Začátečníci mívají 3 tréninky v týdnu, jeden ve středu od 16:00, druhý v pátek od 13:30 a poslední bývá nepravidelně o víkendu. Rodiče se mohou na tréninky přijít podívat, anebo s tréninkem aktivně pomáhat.“
Co může klub svým mládežnickým hráčům nabídnout, je zde možnost kariérního růstu?
„Klub se snaží nabízet adekvátní sportovní rozvoj a celoživotní uplatnění hráče. V ideálním případě výchova hráčů směřuje do A-týmu, případně se mohou uplatnit hráči v jiných rolích, například rozhodčího či trenéra. Hlavní myšlenka je udržet hráče u hokeje v jakékoliv roli.“
Vraťme se zpět k vám, co byste mohl říct, že vám hokej dal, a co vám naopak vzal?
„Hokej mi dal přátele, vášeň a celoživotní směr. Co mi vzal? Vzal mi kus osobního života, který jsem obětoval pro trenérství, do kterého jsem šel naplno.“
Závěrem se zeptám, čeho si ceníte na kralupském hokeji nejvíce?
„Cením si otevřenosti vůči mladým lidem, protože jsem se svými kolegy trenéry dostal tu možnost se více v klubu angažovat, a roli trenéra si tak vyzkoušet. Určitě to není ve všech klubech, kde se takové možností mladým lidem dostává. Vyzdvihl bych ještě snahu klubu posouvat se dál a dopředu, která tu určitě je.“
Já panu trenéru Aleši Drozdovi děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů do další hokejové sezóny!
Hokejový klub Kralupy nad Vltavou přijímá děti celoročně. Také se podílí na celorepublikové náborové akci Pojď hrát hokej. Ta příští se uskuteční na zimním stadionu v Kralupech nad Vltavou 25. ledna v sobotu od 9:30.