Rozhovor se sportovním manažerem klubu, Michalem Brošem.

Co tě Michale přimělo vydat se na pomoc Kralupům? Jistě přišlo více nabídek?
Vedení oddílu mě požádalo o pomoc se sportovní koncepcí a mě nejvíc láká možnost udávat dle svého přesvědčení směr v malém, ale tradičním hokejovém klubu s velkým potenciálem a široko daleko nejlepším zázemím, co se týče sportovišť na jednom místě.

Ve srovnání se zahraničím, odkud máš bohaté zkušenosti, je český přístup výrazně jiný?
Přístup u nás je úplně jiný než kdekoli jinde v ”civilizovaném” světě, ať už jsou na vině rodiče, svaz, neexistence jednotného systému výchovy, kluby samotné, vztah společnosti ke vzdělávání atd.

Určitě využiješ své zkušenosti v trénování. Sám jsem viděl tvůj styl tréninku a je dost odlišný od běžných postupu. Na čem je založený? Dávno již neplatí klišé, že hokej je o řvaní a sprostém nadávání hráčům.
To je to smutné, že já myslel, že ten můj styl je běžný… Trenéři dětí u nás často nechápou, že je rozdíl trénovat děti a dospělé! Že dospělé vedete, ale děti UČÍTE! Je potřeba NEUSTÁLE vysvětlovat, ukazovat, opravovat, klidně i důrazně zvýšeným hlasem, a hlavně chválit za jakoukoli povedenou maličkost! A vůbec nenadávat a neponižovat, což je oblíbená metoda trenérů u nás...

Momentálně se okolo hokeje stále vedou diskuze na různá témata a kvality hráčů. Ty jako úspěšný reprezentant, myslíš si, že hokej u nás v takové podobě jaké je teď přežije nebo nás čeká výrazná transformace a návrat k "základům"?
Jako velikou brzdu kvality vidím tabulkové odstupné u dětí, určité “tržní” prostředí by nutilo kluby pracovat s dětmi co nejlépe, s naší uzoučkou základnou je potřeba pracovat co nejšetrněji a nejefektivněji, jinak může být v budoucnu zle...

Máš úspěšně hrajícího syna Pepu, když se na to podíváš jako otec, jaké rady dát rodičům, kteří chtějí mít doma hokejistu?
Že by výchovu svého dítěte měli brát hlavně s nadhledem, nabídnout veškeré svoje možnosti, ale netlačit na pilu, pracovat nejen na té fyzické části vývoje, ale i na té mentální, nezapomínat, že rodič je pro dítě ten největší vzor, takže se chovat tak, jak chci, aby se chovalo moje dítě, vštěpovat pevné morální zásady, klást důraz na vzdělání, protože sázet na to, že se dítě zabezpečí hokejem je jako sázet na nejvyšší jackpot, atd… A úspěšně hrající musí v jeho věku znamenat, že ho to baví nejvíc na světě!

A jak se chystáš trávit léto? Jak je pro hokejistu malého či velkého důležitá příprava v letě? Co by měla obsahovat?
Příprava v hokeji by měla být celoroční záležitost! I když se člověk válí u moře a přežírá se all inclusive dobrotama, tak je vždycky možnost, dát si do těla - ráno při východu slunce, večer před západem, to mě vždycky bavilo… A v červenci máme v Neratovicích hokejové kempy naší školy Czech Vikings a v srpnu začíná příprava v klubech, takže léto strávím u ledu…

Někdo doporučuje úplně opustit led a věnovat se jinému sportu/sportům. Jaké lze doporučit?
Já bych led neopouštěl! Řekněte tenistovi, že má na 3 měsíce odložit raketu a bude koukat, co jste za magora! Když děti něco baví, tak to můžou dělat každý den po celý rok, což ale odporuje tomu v Čechách všeobecně pomýlenému pohledu, který říká, že hokej se nemá dělat celoročně. Proč proboha? Děti si potřebují odpočinout od trenérů nebo rodičů, kteří je každý den stresují a ponižují, ale když se malej hokejista na každém tréninku směje a těší se na každý následující, tak proč by jsme to těm dětem měli odpírat? Samozřejmě je ale s ohledem na věk dítěte důležité věnovat se co nejpestřejším pohybovým aktivitám, čím mladší dítě, tím přirozenějším způsobem - gymnastika, zápasení, honičky, hry - prostě všechno to, co se před 20 lety odehrávalo za barákem, ale současná mládež už bohužel neprovozuje… A třeba basketbal je k hokeji výborný doplněk - stejný počet hráčů, nohy jedou v jiném rytmu pohybu než ruce atd...

Díky za rozhovor a budeme se na tebe těšit na dnech Kralup 5. a 6. června.